Nikola Tesla

tesla portret

Tento článek je směsí dostupných materiálů, zejména Raye Rovovy kompilace a studie Teda Wise o životě Nikoly Tesly.  Má sloužit jako základní informace bez nároků na úplnost informací.

Nikola Tesla se narodil 10.7.1856 v Smiljanu (Chorvatsko). Jako jeho datum narození je někdy uváděno i datum 9.7.1856, sám Nikola uvádí ve svých pamětech, že se narodil v noci. Již jako student byl považován za mimořádně nadaného a velmi podivínského člověka. Absolvoval postupně základní školu, reálné gymnázium, pak vyšší reálné gymnázium v Carlstadtu, polytechniku ve Štýrském Hradci a své vzdělání završil studiem filosofie na pražské universitě. Teslovo studium provází teoretické i praktické spory s vyučujícími a profesory, traduje se výrok o komutátorovém dynamu, jímž šokoval profesora fyziky na polytechnice: „Dokážu, že tento mechanismus jest překonán a veškerá věda s ním spojená jest již přežitá - Jako že se Nikola Tesla jmenuji!“

Profesní kariéru zahájil Tesla v Budapešti v roce 1880 v tamní telefonní společnosti. Hned následující rok je jmenován (v pouhých pětadvaceti letech) vedoucím první telefonní ústředny v Uhersku. Poloúřednické místo mu ovšem nepřinášelo potřebné uspokojení, ani rozmach pro vědeckou práci. Odchází proto do Německa a následně do Francie. Ve Francii se seznamuje s blízkým spolupracovníkem T. A. Edisona - C.Batchellorem a zřejmě na jeho popud odjíždí v roce 1884 do USA do Edisonových laboratoří. Slibně se rozvíjející spolupráce obou průkopníků rozvoje elektroenergetiky je ale vbrzku narušena a z Edisona a Tesly se stávají konkurenti a nepřátelé na život a na smrt. Příčinou neshod jsou rozdílné názory na možnost dalšího rozvoje stejnosměrné energetiky a velmi pravděpodobně i finanční neshody ve financování projektu zvýšení účinnosti dynam, který Tesla pro Edisona vedl. Tesla odchází z Edison Labs a s propůjčeným kapitálem průmyslníků Carmena a Hoadleyho zakládá Teslovu světelnou společnost. Avšak ani zde, i přes silný balkánský Teslův temperament a jeho víru v lepší využitelnost střídavého proudu to nevede ke stabilní spolupráci a majoritní vlastník firmy Carmen nakonec Teslu propouští. V rámci objektivity budiž podotknuto, že se jedná o období hospodářské krize 1885. Tesla se nějakou dobu živí jako kopáč.

Někdy v roce 1887 se Teslovi podařilo přesvědčit o výhodách střídavého proudu dalšího mecenáše - A. K. Browna, který Teslovi poskytnul prostředky na zřízení vlastní laboratoře. V ní Tesla v rekordně krátké době vyvinul základní soupravu střídavých elektrických strojů - alternátor, transformátor a motor, které 16.5.1888 předvedl na semináři Amerického institutu elektroinženýrů. Tato prezentace zaujala G. Westinghouse natolik, že nabídnul odkoupení Teslových patentů za v té době stěží představitelný milión dolarů. Ve stejném institutu pak v roce 1891 Tesla poprvé předvádí svůj transformátor a demonstruje vysokofrekvenční přenos energie bez pomoci nutnosti vedení proudu kovovými vodiči.

Roku 1892 se Tesla vrací do Evropy kvůli onemocnění matky. Po její smrti se odebírá do poustevny ve Velebici, zřejmě v doprovodu svého strýce, mnicha. Do USA se vrací v roce 1894, kde urovnává své vztahy s firmou Westinghouse, a téhož roku pro Westinghouse získává lukrativní zakázku na využití Niagarských vodopádů, pro stavbu vodní elektrárny a zásobování New Yorku elektřinou. 13.3.1895 za ne zcela vyjasněných okolností přichází Tesla o svou laboratoř, která kompletně lehla popelem. Brzy nato mu vlivný představitel firmy Morgan nabízí finanční spolupráci s tím, že bude mít 51 % podíl na zisku a odkup jednapadesátiprocentího podílu zisku z Teslových patentů, což Tesla ve finanční tísni přijímá. Zřejmě z těchto peněz financuje i výstavbu dnes legendární dřevěné laboratoře v Colorado Springs (1899) s devadesátimetrovým stožárem a ohromným vf transformátorem s průměrem cívky primárního vinutí 16 metrů! Z peněz Morganů měla být financována i obří laboratoř ve Wardenclyffe, kde skutečně byla zahájena výstavba a provedena část plánovaných experimentů s bezdrátovým vf energetickým přenosem. Zájem Mogranů ovšem opadl po úspěšných Marconiho pokusech v roce 1901. V důsledku výpadku financování se Tesla ocitá v těžkých finančních problémech. Pokouší se svými vynálezy zaujmout vládu USA, není ale pochopen. Naopak zásadově odmítá bolševické emisary, nabízející mu financování jeho práce v SSSR. Tesla vede osamělý podivínský život a umírá 7. ledna 1943.

Tolik víceméně oficiální životopis, dle řekněme biografické novely Teda Wise Tesla (Turner Publishing, Inc., 1994). V Teslově životě se ovšem vyskytuje množství ne zcela objasněných epizod a aktivit, kolem nichž se rozestírá směs dohadů, polopravd, mystifikací a velmi pravděpodobně i cílených dezinformací. O mnohé z Teslových aktivit se totiž intenzivně zajímaly i mnohé vlády a zcela jistě i armáda USA. Teslova myšlenka bezdrátového přenosu energetického toku o vysoké hustotě na velké vzdálenosti zcela jistě zaujala i jiné skupiny, než specialisty na vf přenosy. Relativně velkou publicitu získaly dva (nepotvrzené) experimenty - první z nich je datován červnem 1908. Mělo jít o pokusy s přenosem směrovaného energetického paprsku. Při experimentu v čase Pearyho expedice, kde mělo údajně, vinou nevhodného zaměření jedné z antén, dojít k vychýlení paprsku a místo do cílové oblasti, byl nasměrován do regionu Podkamenné Tunguzky v Sibiři. Druhým často zmiňovaným ale nikdy nepotvrzeným experimentem je pokus o zneviditelnění plavidel pomocí vysokoenergetických vf elektromagnetických polí z roku 1943, známy jako Philadelphia experiment, na němž se měl údajně podílet i A. Einstein. Pohybujeme se ovšem v oblasti čirých spekulací. Faktem je, že Tesla byl myšlenkou vysokoenergetických přenosů fascinován a jejich ověřování tvořilo velkou část z experimentů, prováděných v Colorado Springs i ve Wardenclyffe. Rozměry používané aparatury vyvolávají respekt i dnes, stejně jako dosahovaná intenzita pole.

Záběr Teslovy invence je velmi široký a mnohé z jeho vynálezů jsou (z jisté části i vinou Teslovy skromnosti a nechuti k publikační činnosti) připisovány jiným. Z významných vynálezů je třeba jmenovat objev točivého magnetického pole, objev fyziologických účinků vysokofrekvenčních polí (jiskrová diatermie - 1891), bezdrátová telegrafie s využitím velmi dlouhých vln, bezdrátové řízení (realizováno dokonce i dálkové ovládání lodi), praktické uplatnění našel například vynález zářivkové trubice. Zásadní Teslovy vynálezy jsou ale tři - asynchronní motor, transformátor a tzv. Teslův transformátor - geniální konstrukce vysokofrekvenčního vn transformátoru s rezonanční vazbou. Tolik zahraniční materiály.

My si myslíme, že Nikola Tesla je dodnes nedoceněný a spousty dnešních vědců vypadají v porovnání s ním, jen jako učni (i při vší úctě k dnešní vědě). Ve výčtu naprosto geniálních a dodnes nepochopených Teslových vynálezů zde chybí jeho speciální kondenzátor a bifilární cívka.

Ještě je také nutno přidat to, že patrně N. Tesla byl jeden z mála lidí na světě, který pochopil podstatu gravitace. Pokud ovšem nepatříte k té „zajímavé“ skupině lidí, kteří si myslí, že stačí, když má nějaký šutr dostatečně velkou hmotnost a ejhle už má sám od sebe gravitaci…

S Teslou nemají problémy jen dnešní vědci, ale táhne se to již pěkných pár let zpět. Jak jinak lze vysvětlit, že v knize Moderní fyzika od R. Fauknera, II doplněné vydání z roku 1940, Knihovna „Laboratoře“ svazek 1., která je velmi pěkně udělaná a dá se z ní učit i dnes. Najdete v ní totiž vše; Kompletní mechaniku, Vlnění hmoty, Termiku, Elektřinu a magnetismus, Atomistiku a Elektromagnetické vlnění, u jednotlivých oborů je pak vždy několik slov o objevitelích daných jevů a technik. Nikola Tesla zde však naprosto chybí, no není to nějaké divné?... Protože o spoustě věcí v této knize popsaných, by se vlastně nebýt N. Tesly asi ani nepsalo, kdo ví… Třeba by je vynalezl někdo úplně jiný. V každém případě je to celé nějaké zvláštní.